Hořčicová story

V sobotu večer jsme se s přáteli ze sousedství sešli u mě doma a udělali jsme si takovou malou "Šunkovou párty" - bylo to fain, pejskové měli povyražení , po skončení jsem šunku uklidila a šla spát. Ráno jsem vzala pejsky na procházku, ale jen krátkou, Bodie byl unavený z nezvyklého ponocování a navíc je to prcek. Tak sme se za chvíli vrátili, malýho jsem dala domů a šla s velkým na dlouhou procházku s doměním, že malej bude spinkat.

OMYL!

Malej nespinkal a vůbec nebyl unavenej - byl naštvanej, že jsem ho nevzala taky ven, tak vyskočil na stolek, stáhnul si dolů novou nenačatou - tudíž plnou - krémžskou hořčici, kterou jsem zapoměla uklidit a odnesl si ji do pelíšku, tam se mu ji podařilo otevřít, celou vylít a ještě se v ní pořádně vyválet a pak s těma hořčicovejma tlapičkama se projít po mém světle modrém koberci a nějakým záhadným způsobem se mu podařilo popatlat hořčici i po zdi a po futrech. Pak vyskočil na Chandlerkův psí gauč a tam se mu vychcal  a šel k onu nás vyhlížet.

Po příchodu domů mě praštila do nosu vůně jak z párkárny, no co nadělám - tak jsem se hned vrhla do úklidu a pes putoval do sprchy, kde byl odhořčicován. Když jsem se snažila odstranit horčičná zrníčka z DryBedky, tak jsem proklínala toho, kdo mi ten hnus dotáhl domů (tuto hořici sama nejím) a že si pes nemohl vybrat polotučnou, kde bylo v kelímku na dně. Pak jsem stáhla deku z gauče a šla do ložnice pro čistou  - a ejhle - u dveří do ložnice byl i rozkousaný kelímek od plnotučné hořčice - nezklamal :-D