Pes je jediné stvoření na světě, které nás miluje víc než sebe.


Ovčáčtí psi ověřovali své vlohy pro pasení oveček...

20.10.2012 23:35

Ovčáčtí psi ověřovali své vlohy pro pasení oveček...

 

… a u toho jsme nemohli chybět. Bylo to teda dost na poslední chvíli, dozvěděla jsem se o ZVOP v úterý večer, hned jsem psala pořadateli, jestli je ještě místo a bylo, tak jsem rychle poslala přihlášku, platba stačila až na místě. Nakonec jsme se s Míšou domluvily, že ji naložím ráno po cestě v Boskovicích a pojedeme do Vyškova společně, Speedyho jí tam přivezou z Třebíče jiní. A tak se stalo. Dorazily jsme i přes šílenou mlhu, která nás doprovázela na silnici. Speedy už tam čekal, proběhly formality a pak samotná zkouška – no teda děs – žádná borderka neprošla – až jedna předposlední – jinak nikdo. Bodini si tam spíš hrál, o nějakým pasení nemohla být řeč, kroužil tam jak družice – no nic – nedali sme. Speedy to taky nedal – ten zas tam kravil, kousal do ovcí a plašil je. Už sme skoro odjížděli a pořadatel říkal, že jestli chceme, tak si to můžeme zítra přijet zkusit opravit, že to mají v ceně a třeba se povede líp – nevěřícně jsem na něj koukala, jako jestli si myslí, že se ten pes přes noc naučí pást – a on že ať nechám bejt, že psům se to kolikrát přes noc uleží a druhý den pracují úplně jinak. Tak Míša, že by to teda taky zkusila opravit – abychom to moc nekomplikovali, tak Míša se Speedym jela ke mně, pomohla mi otrhat jablíčka, pak jsme šly na pěknou procházku, uvařily si večeři, otevřely vínko, pokecaly, něco málo pocvičily a šly chrnět. Ráno jsme se opět probudili do mlhy, vyrazili jsme směr Vyškov – mlha byla ještě horší jak v sobotu – na pastvinách jsme šli asi kilometr rovně mlhou a pak sme odbočili doprava – a ejhle – ovce. Kluci tentokrát byli klidnější, už tak nejančeli, když viděli ovečky a on měl pán asi pravdu, i pracovali lépe, klidněji, poslušněji a dnes oba ZVOP dali – i Bodini i Speedy – tak jsme měly radost. Odpolko se i vyklubalo sluníčko a nakonec z toho byl příjemný den. Při návratu jsme si udělali malou zastávku na Žuráni, kde si kluci trošku zapózovali, hodila jsem Míšu do VelMezu a jeli jsme domů – další náročný víkend za námi a zkouška doma.

 

—————

Zpět



www.rak-brno.cz