Proházeli jsme se do podzimu

Dalši sobota, co vstáváme brzo. Auto naštěstí bylo nabalené už v pátek, tak jen nakládám psy a vyrážím směr Zbraslav u Brna na klubovou výstavu border kolii - díky neplánovaným objížďám dorážím až po přejímce, ale volala jsem Míši aby nás nahlásila, tak dobrý. Jsme nahlášení a jdu do blízkého lesa vyvenčit pejsky.

Relativně za chvíli jsme na řadě, přečísnu Bodienka a jdeme do kruhu - s námi je tu dalších 6 pejsků, včetně Míši se Speedym a jeden všudezdejší, který nakonec vyhrává - Bodini si vyběhal krásné druhé místo a titul res. CAC - Míša se Speedem jsou třetí. Pozdravím se se známými, pokecáme, ale pak razíme směr Jihlava na Last minute frisbee závody. Za chvilku přistáváme v Jihlavě - závody akorát končily, tak si užíváme alespoň Matyho luxusní kuchyně a přítomnosti fain lidiček - nachystám spaní, vyvenčím a nakrmím pejsky a do noci hrajeme různé stolní hry, povídáme, popíjíme... vůbec se mi z vyhřáté klubovny od praskajícího krbu do té klády do stanu nechce - ale únava je mocnější a tak kolem půlnoci vyrážím do chladné noci - vezmu pejsky z auta, vyvenčím a jdeme se zahřívat do stanu - 7 dek byl dobrý nápad! Chlupatý Bodini leží spokojeně rozvalen, zatímco krátkosrstý blonďáček šamponek Čení klepe kosu, zalézá si ke mě pod peřinu, věnuju mu jednu z dek a ve zkroucené tepelně úsporné poloze přečkáme noc - kupodivu mi nebyla vůbec zima (v Nymburku to bylo snad nejhorší) a vylézám z příjemně zafuněného stanu do chladného rána - po registraci a venčení se chystáme na závody - s Bodinkem začínáme Quadrupedem, ve kterém jsem jako jediná přešlápla, takže automaticky nula - a ani hody se nám moc nedařily. V TimeTrialu to nebylo o moc lepší - Bodini se neustále zdokonaluje v nově vymyšlené disciplíně Přeskoč disk! takže jsme brzo vypadli a měli jsme volný den, tak jsme šli na chvíli do lesa a pak jsem si na zadním (v sobotu závodním) hřišti házela s Boďou Dartbee - zjistila jsem, že unavený pes krásně chytá a nepřeskakuje disk - uvidíme, jestli tuto taktiku budeme moct někde použít.

Opět jsme viděli překrásné hody Lucky Schönové, Jakuba Štýbra, Filipa Šimery a pár dalších - některé kuriozní hody - třeba Markéty Urbáškové a její nádherný dlouhý hod, kdy ale disk skončil v řece, hody do kaštanů, přeskoky reklamních bannerů, hody do huskyů, a opět jsme si vychutnávali Matyho kuchyň.

Po vyhlášení jsme sbalili stan a jeli domů - 100km před náma ... kluci celou cestu prospali, po jídle v tom pokračovali až do pondělka. Já taky odpadla brzo - ale těšíme se na Bye Bye Summer - a snad opravdu nebudeme stanovat na sněhu ;o)

Frisbee zdar!